Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

ČSCH Kravaře

Rady chovatelům

Prevence trávicích onemocnění mladých rostoucích králíků aneb

 

Některé nové poznatky ve výživě, množství a struktura vlákniny, denní dávkování krmiv, snížená schopnost trávit škrob u mladých králíků.

 

    Právě toto období (duben – květen) je v našich chovech králíků charakterizováno péčí o odstavovaná nejcennější mláďata, která byla vždy považována za nejchoulostivější kategorii králíků. Složitý metabolismus, běžné kokcidiózy, dyspeptické stavy až po průjmy a komplikované enteritidy jsou do určité míry stálou neznámou i obrovským rizikem v každém chovu králíků.

    Ztráty zapříčiněné onemocněním trávícího ústrojí u mladých králíků, vždy byly a jsou trvale jedním z nejvýznamnějším faktorů ovlivňujících úspěšnost chovu. Nejzřetelnější příznaky – průjmové stavy jsou natolik zřetelné a známé, že zde určitě není hutné popisovat příznaky a průběh  těchto onemocnění. Na místě je především nutnost zaměřit se na příčiny a jejich prevenci.

 

    Příčiny výrazných průjmových onemocnění mohou být velice rozmanité:

·        nevhodná krmiva nebo skladba krmné dávky

·        nedostatky v kvalitě krmiv (až po výskyt mykotoxinů v krmivech zejména v „mokrých ročnících„)

·        parazitární faktory – kokcidie, méně často giardie nebo střevní cizopasní červi

·        infekční onemocnění – bakteriální (např. Escherichla coli, Clostridia, salmonely a pod. přičemž mohou být velice variabilní, v posledních letech zřejmě došlo k jejich výrazným modifikacím)

·        virové (např. rotaviry, cirkoviry – nejméně probádaná oblast u králíků)

 

Už v minulosti byla trávící a průjmová onemocnění králíků známá pod řadou názvů – nespecifická enteritis, mukoidní enteritis, kokcidiózy. Průjmová onemocnění jsou často spojena nebo se střídají s nadýmáním nebo zácpami zejména u králíčat.

    Od roku 1997 se pak pozornost v chovech králíků v celé Evropě soustřeďuje na nové onemocnění nazývané ENTEROCOLITIS. I na těchto stránkách (podobně jako ve všech zahraničních chovatelských časopisech) byla enterocolitida opakovaně rozebírána, někdy ovšem s rozpačitými a neurčitými závěry. Protože se touto docela kritickou situací zabývala i řada vědeckých kapacit (zejména ve Francii), jsou nyní k dispozici znalosti použitelné běžnými chovateli. Původní předpoklady, že se jedná o virové onemocnění nebyly potvrzeny, specifický původce – virus – nebyl do dnešních dní identifikován.

    Současné poznatky se dívají na enterokolitis králíků především jako na komplexní, multifaktoriální onemocnění (do určité míry to platí o všech typech onemocnění trávicího systému králíků včetně tradiční kokcidiózy), na jehož propuknutí a rozvoji se zpravidla podílí infekční agens  (mikroorganismus – bakterie nebo virus), stresové faktory z vnějšího prostředí nebo vnějších podmínek a faktory výživy, přičemž tento poslední faktor je zřejmě nejvýznamnější. Výzkum v této oblasti přinesl několik zcela základních poznatků.

 

    1. Infekční faktory – výrazně negativní působení při abnormálním namnožení  E. coli (velice různorodé kmeny vč. enterotoxigenních) a Clostridií (rovněž tvorba toxinů). Oba druhy mohou být součástí normální mikroflóry v minimálních počtech a teprve při nežádoucím působení dalších faktorů (stres, změny pH) dochází k jejich nežádoucímu množení, v krajním případě až septickému stavu nebo otravě bakteriálními toxiny vstřebávanými ze střeva.

Po překonání onemocnění dochází zřejmě k vytvoření určité imunity, totéž zvíře zpravidla neonemocní opakovaně. Sekundárně působí také rotaviry  (případně cirkoviry) a především kokcidie.

    Možnosti ovlivnění v této oblasti jsou rozpracovány : probiotika  , některá antibiotika preventivně v krmných směsích (např. tiamutin), okyselení vody nebo jiné další přísady do napájecí vody, léčebné použití antibiotik, preventivní vakcinace  (obdobně jako jsou zvířata dalších druhů očkována proti  E. coli nebo clostridiím – možnost výroby autovakcíny, případně vakcíny i proti virům).

    Z těchto opatření však pro naše tradiční chovy přichází v úvahu použití probiotik (např. Lactiferm) nebo běžné doporučované okyselení napájecí vody octem (50 až 100 ml na 10 litrů vody) nebo jiným dostupným, průmyslově vyráběným přípravkem (Forticoant NL , Acidomid ap.). Význam těchto zásahů je někdy přeceňován.   

 

    2. Stresové faktory vnějšího prostředí  - klimatické faktory, stájová hygiena, hygiena krmení, stres při dopravě, výstavě nebo odstavu mláďat, ale i neodborné a nekontrolované podávání medikamentů (např. antikokcidik). Řadu z těchto faktorů můžeme v chovu ovlivnit, přesto některé mohou při nejlepší snaze přetrvávat  a stát se spouštěcím mechanismem vzniku onemocnění.

 

    3. Krmení a výživa králíků. Výzkum v posledních několika letech přinesl zásadní nové poznatky, některé potvrzují a zdůvodňují praktické chovatelské zkušenosti a jsou již využívány při průmyslové výrobě kompletních krmných směsí. I v prevenci trávících onemocnění, včetně enterocolitidy, mají zásadní význam, proto jim dnes věnujeme nejvíce místa.

    Význam výživy mláďat pro rentabilitu a úspěšnost chovu králíků byl vždy mimořádně zdůrazňován. Doporučení nejvyšší kvality při výběru krmiv pro mladé králíky, konstatování velké citlivosti mláďat po odstavu, to vše bylo vždy součástí klasických králikářských doporučení. Skladba krmné dávky, dostatek živin (od bílkovin až po vitamíny), jejich kvalita správné poměry jednotlivých živin, to vše je dostatečně známo. Zde je třeba poukázat na nové, dosud běžnému chovateli neznámé poznatky, které je nutno zdůraznit.

 

    a) Mladý králík má sníženou schopnost trávit škrob. Králíče do věku cca 45 dní nemá dostatečně rozvinuté trávící enzymatické systémy  (nízká účinnost enzymu amylázy), větší množství škrobu v obvyklých krmných dávkách je zřejmě jednou z hlavních příčin citlivosti táto kategorie králíčat. Nejnovější doporučení uvádí obsah pouze 12 % škrobu v krmné dávce mladých rostoucích králíků ve věku 45 dnů, postupné zvyšování obsahu průběhu růstu, ale i u chovných králíků je doporučován obsah škrobu jen kolem 16 – 18 %.

    Je nutno si uvědomit , že nejpoužívanější obiloviny obsahují vysoký obsah škrobu (např. ječmen 52 %, některá další krmiva jsou uvedena v tabulce č. 1). Sestavení krmné dávky z tradičních krmiv na základě dostupných obilovin může být značně komplikované. Rovněž je třeba připomenout vysoký obsah škrobu v pečivu nebo chlebu.

 

    b) mimořádné nároky králíků na obsah a strukturu vlákniny v krmné dávce. Obsah vlákniny   v krmné dávce králíků nebyl nikdy opomíjen, v poslední době byl vždy doporučován poměr jedna ku jedné bílkovin a vlákniny (zpravidla cca 16 : 16 v kompletních krmivech). Nejnovější poznatky tento požadavek dále zdůrazňují  (obsah vlákniny je doporučován až do 20 % krmné dávky), nově byla studována struktura vlákniny a význam jejich jednotlivých součástí ve výživě králíků.

    Vláknina byla v minulosti členěna na stravitelnou a hrubou, nejčastěji byla definována jako součet neškrobových sacharidů a ligninu. Termíny celulóza, hemicelulózy, polysacharidy, pektiny byly rovněž běžně známy, termíny a zkratky NDF, ADF, nebo ADL  jsou ovšem známy nověji, a ani zde nemáme v úmyslu se jimi detailně zabývat.

    Názvy jsou méně podstatné než to, že i obsah jednotlivých složek vlákniny a jejich poměr má obrovskou důležitost pro fyziologii trávení ve střevech králíků.       

    Stravitelné součásti vlákniny (např. hemicelulóza a pektiny) jsou ve slepém střevě rozkládány bakteriemi za vzniku volných mastných kyselin z nichž je nejvýznamnější kyselina octová, ta napomáhá udržet příznivé pH střevního obsahu 5,8 až 6 což má vliv i na potlačení rozvoje patogenních zárodků (E. coli, clostridií, ale i kokcidií). Volné mastné kyseliny jsou významným zdrojem energie a mohou nahrazovat energii ze škrobu. Významný je i vhodný poměr stravitelné vlákniny k nestravitelné celulóze (má být alespoň 1,3 ku 1), i tento poměr má vliv na kvalitu trávení a zdravotní stav.

    Nestravitelné  složky vlákniny (celulóza) a hlavně lignin svým  mechanickým působením v obsahu trávícího ústrojí urychlují průchod zažitiny a napomáhají  optimálním trávícím funkcím organismu.

    Pro rostoucí králíky je kritická již hranice 14 % vlákniny v krmné dávce, kdy se zvyšuje pH , nastupují trávící potíže a zejména při vysokém obsahu škrobu dochází k těžkým poruchám až úhynu, zvyšuje se tzv. index zdravotního rizika.

    Poslední výzkumy poukazují na skutečnost, že lignin je ještě významnější  pro proces trávení králíků než celulóza. Podíl ligninu proti celulóze musí být nejméně 0.4 při nižším podílu se snižuje rychlost růstu a zvyšují se trávící potíže. To platí u rostoucích mláďat i chovných králic.

    Na druhou stranu je nutno poznamenat, že příliš vysoký obsah vlákniny (výrazněji nad 20 %) v krmné dávce může rovněž vyvolat zdravotní komplikace.

    Nejnovější doporučení požadují v krmivech pro rostoucí králíky minimálně 5 až 7 g / den ligninu a 11 – 12 g / den celulózy . Celkový obsah vlákniny v denní krmné dávce by měl být všeobecně pro všechny kategorie 15 až 20 %. Z běžně dostupných krmiv má vhodný obsah celulózy a ligninu např. sláma (obsah 38 až 42 % vlákniny), hrubší seno (20 až 25 % vlákniny) nebo větvičky dřevin předkládané jako ohryz.

 

    c ) dávkování denní krmné dávky – nutnost přesného odměření krmné dávky podle potřeb  jednotlivých kategorií i jednotlivce, zejména u rostoucích mláďat.

    Zatímco ještě před několika lety bylo paušálně doporučováno v intenzivních chovech krmení ad libitum – co králík sežere, je dnes pro většinu králíku doporučeno přesné dávkování krmiva, jako jeden z významných preventivních opatření trávicích onemocnění s velmi významným kladným dopadem na zdravotní stav.

    Obvyklá jsou doporučení na zkrmování 70 až 80 % ad libitní  krmné dávky pro králíky v intenzivním výkrmu i chovných králic, možné je nalézt přesné dávkování kompletního krmiva pro jednotlivé hmotnostní kategorie (příklad tabulka č. 4), časová restrikce krmiva (během 24 hodin nemají králíci 4 hodiny předloženo žádné krmivo). I pro intenzivní výkrm králičích brojlerů jdou zdůrazňována následující opatření, cituji: „Chovatel by sám měl vycítit, kdy jsou králíci nakrmení a udržovat je v tomto kritickém období (zejména po odstavu) ve stavu mírného hladu „. Krmení ad libitum je doporučováno pouze na závěr výkrmu králičích brojlerů.

    U odchovu – při růstu budoucích chovných zvířat – je zpravidla doporučeno 30 g (podle jiných doporučení 50g) kvalitní kompletní krmné směsi na 1 kg živé hmotnosti, pro střední plemena ve stáří 4 až 6 měsíců, to znamená 80 až 100 g nebo jen o málo více . V našich  běžných chovech se samozřejmým doplněním sena nebo slámy, důrazně musím varovat před doplňováním obilovin, které mohou výsledky v období před a po odstavu výrazně zhoršit.

 

    Mechanismus negativního účinku příliš kvalitního ad libitního krmení králíků kompletní směsí s vysokým obsahem dusíkatých látek (směsí mohou obsahovat navíc i složky zlepšující chutnost pro maximalizaci příjmu krmiva) je nutno vidět v těchto faktorech:

 

  • přebytkem bílkovin, které  organismus králíka nestačí metabolizovat, vzniká přebytek čpavku, zjednodušeně otrava bílkovinami, metabolická alkallóza, poškození jater,
  • nedostatek vlákniny ve střevním obsahu – králík není nucen přijímat hrubší složky krmné dávky (slámu, seno i pokud je má k dispozici, případně si vybírá nejjemnější části, nejjemnější seno nemůže dotovat vlákninu a zejména lignin v dostatečném rozsahu), kompletní směs i pokud obsahuje dostatečných 16 % vlákniny nezabezpečí při maximálním příjmu správný průběh průchodu střevem (mechanická funkce), ani dostatečnou tvorbu těkavých mastných kyselin (metabolismus směřuje k alkalóze); v důsledku toho zpravidla v první fázi dojde k ochabnutí až postupnému ochrnutí směny střevní, se zvyšování pH a stagnací pasáže se masivně množí nežádoucí bakterie i kokcidie (záleží jaké infekční zárodky se v chovu vyskytují, nesmíme podceňovat taková opatření jako jsou karanténa nebo dezinfekce chovatelského zařízení) a poškození střeva se dále maximalizuje,
  • přebytek škrobu v krmné dávce může zhoršovat metabolické problémy u mladých králíků, (pouze někteří výrobci krmných směsí zaregistrovali tyto poznatky a uvádějí obsah škrobu v krmných směsích pro králíky), opatrnost je na místě nejméně do 3 měsíců stáří králíčat. Nestrávený škrob se dostane až do slepého střeva, stává se živným substrátem pro nežádoucí mikroflóru a patologický metabolický proces se dále prodlužuje. Neschopnost využití energie ze škrobu krmiva rovněž zhoršuje dopady přebytku dusíkatých látek v organizmu. Výsledkem je těžké celkové metabolické postižení organizmu, jehož jedním z příznaků je postižení střev podle individuální situace od stagnace pasáže obsahu až po průjem. Samotný průběh může mít velmi variabilní průběh závislý na řadě okolností, např. působení tlaku střevních plynů v dutině břišní a hrudní, množství bakterií a jejich patogenita, vstřebávání různých i bakteriálních toxinů, dehydratace – ztráta vody a minerálu, prohlubující se poruchy acidobazické rovnováhy atd. Vzhledem k tomu, že se jedná především o těžkou metabolickou disbalanci organismu typu alkalózy s poruchou motility stěny střevní a aktivní trávení, je léčení velmi obtížné, komplikované s poměrně malou nadějí na úspěch jen v počátcích procesu (tj. v okamžiku snížení příjmu krmiva a vody). Právě proto má obrovský význam prevence, hlavně v oblasti výživy a krmení rostoucích mláďat.
  • Snad nejčastějším chovatelským  dotazem je stížnost na občasné problémy u mladých králíků i když se chovatel snaží respektovat výše uvedená doporučení k co nejlepší péči o králíčata.

 

    Velmi často jsou postižena nejsilnější mláďata ve vrhu, která z plného zdraví a při vynikající kondici přestanou přijímat krmivo, straní se ostatních v kotci, zatímco před tím byla nejžravější. Odpověď je možno najít ve výše uvedených řádcích. Nejsilnější mláďata při společném ustájení v kotci (zpravidla odstavíme celý vrh 4 – 8 mláďat) mají možnost přijmout kompletní směs (případně i obiloviny) prakticky podle libost, pak přijmou méně sena nebo slámy, mají přebytek bílkovin a škrobu při současném nedostatku vlákniny a během několika dnů nastupují popisované zdravotní komplikace.

Navíc je nutno počítat s individuálními rozdíly u jednotlivých zvířat řada chovatelů vypozorovala rozdílnost nároků některých plemen na krmení včetně zvýšených nároků na obsah hrubé vlákniny v krmné dávce. Přesné dávkování i podle individuálních potřeb (nejen podle velikosti králíka, stadia růstu nebo reprodukce) je často „tajemstvím“ úspěchu špičkových chovatelů.

 

    Přesto, že uváděné poznatky z výživy králíků jsou v posledních letech publikovány ve vědecké literatuře, můžeme řadu poznatků (snad s výjimkou neschopnosti trávit škrob u mláďat) odvodit už z tradičních chovatelských praktik:

  •  vhodnost ovsa jako nejlepšího jadrného krmiva pro králíky – vysoký obsah vlákniny nestravitelné i stravitelné, proti jiným obilovinám nízký   obsah škrobu, ze stejných důvodů vhodnost otrub.

  • použití větviček dřevin jako ohryzu pro všechny kategorie králíků – obsah ligninu.

  • značná spotřeba slámy, kterou králíci konzumují s pozitivním dopadem na jejich trávení, totéž platí i o seně horší kvality ze starších porostů.

  •  vhodnost použití krmiv jako cukrovarské řízky nebo jablečné výlisky (obsah vlákniny, pektinu),

  • vhodnost topinamburů – místo škrobu obsahuje jako zdroj energie inulin.

  • dávkování krmné dávky přesně tak, aby všechna chovaná zvířata měla stále chuť do krmiva, aby se při příchodu chovatele „dožadovala“ krmení.

  • překrmování králíků, byť hodnotným, kvalitním krmivem, je nejrychlejší cestou k vyvolání trávících onemocnění a ztrátám zejména mladých králíků.

 

    Dnešní článek není úplně vyčerpávajícím souhrnem preventivních opatření proti onemocněním souvisejících s trávícím ústrojím králíků (zejména s průjmovými stavy), úmyslně jsme se pouze okrajově dotli např. problematiky kokcidiózy. Přesto se domnívám, že tyto poznatky mohou napomoci k úspěšnějšímu odchovu mladých králíků.

    Ne všechno je ve fyziologii trávení, metabolismu, požadavcích na živiny, působení jednotlivých druhů krmiv, dietetice a dopadech na prevenci trávících poruch mladých králíků jasné, výzkum v těchto oblastech možná ještě přinese další nové poznatky prakticky použitelné v našich chovech králíků.

 

Tabulka č. 1: Obsah NL, vlákniny a škrobu v některých krmivech

 

Krmivo

Stravitelná vláknina

Hrubá

Lignin

Škrob

NL

Ječmen

126

46

9

527

102

Pšenice

79

22

9

583

116

Oves

156

111

22

400

112

Kukuřice

82

19

5

611

88

Otruby pšeničné

330

102

35

196

150

Hrách

110

57

4

424

205

Sojový extr.šrot

94

50

5

48

471

Slunečnicový extr.šrot

178

225

90

29

301

Cukrovarské řízky

66

170

18

0

84

Vojtěšková moučka

160

261

73

25

179

Senná moučka

255

225

50

15

136

Pšeničná sláma

298

395

80

10

38

 

 

Tabulka č. 2 : Obsah dusíkatých látek (NL), bezdusíkatých látek výtažkových (BNLV) a vlákniny v některých suchých objemových krmivech  (g na 1 kg krmiva v původní sušině)

 

 

NL

Vláknina

BNLV

Seno luční velmi dobré

122

247

380

Seno luční průměrné

95

262

402

Seno luční podřadné

69

301

401

Seno luční - otava

106

238

400

Seno vojtěškové před květem

189

213

336

Seno vojtěškové zakvétající

156

249

330

Seno vojtěškové v plném květu

130

277

339

Seno jetelové před květem

164

229

353

Seno jetelové  v květu

117

248

382

Seno jetelové po odkvětu

98

292

365

Sláma pšeničná

38

358

385

Sláma ječná

44

334

426

Sláma ovesná

39

355

275

Sláma kukuřičná

56

275

456

  

 

Tabulka č. 3 : Některé požadavky na obsah živin v krmné dávce králíků gramů v 1 kg krmné dávky    

Odchov nebo výkrm králice

 

 

Do 45dnů stáří

Konec výkrmu

Mladé

Starší

Lignin + celulóza (ADF)

190

170

nad 200

nad 140

Lignin (ADL)

55

50

 

 

Škrob pod 140

180

 

 

 

 

 

Tabulka č. 4 : Příklad doporučení pro dávkování kompletní krmné směsi pro králíky ve výkrmu (firemní doporučení koncernu VERSELE – LAGA)

 

Stáří  dny

Hmotnost králíka g

Krmná dávka    g / den

Denní    přírůstek

Konverze krmiva kg

28 – 35

670

55

34

1,6

35 – 42

910

73

36,5

2,0

42 – 49

1165

98

37,1

2,64

49 – 56

1425

110

38

2,9

56 – 63

1690

125

39,3

3,18

63 – 70

1965

130

40

3,25

70 – 77

2245

150

38,6

3,85

77 – 84

2515 - 2760

151

35,4

4,3

TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek